Co Čech, to čtenář, aneb knih není nikdy dost
Stačí se jen pár zastávek projet metrem nebo autobusem a člověk nabude dojmu, že Češi jsou národem vášnivých čtenářů. Tu postarší paní s knihou, tu mladší slečna s časopisem či mladík s přístrojem, co vypadá jako větší telefon, ale není to telefon. Jak jsou na tom Češi v číslech?
Nejprve snad výsledky jednoho průzkumu z roku 2007. Ten zjistil, že Češi vykazují ve čtení světový nadprůměr.
- Přečteme prý až 8 knih za rok.
- Čtení se denně věnujeme 41 minut.
- Za knihy utratíme za rok 1303,- Kč.
- A v domácích knihovnách každého Čecha by se našlo v průměru 274 knih.
Průzkum dále zjistil, že cca 40% Čechů alespoň jednou za rok navštíví veřejnou knihovnu, převažují ženy (46%) nad muži (34%), a že nejvíce čtenářů je ve velkoměstech (87%), nejméně na venkově (79%).
Celkový počet prodaných knih se velmi těžko odhaduje, stejně jako obrat knižního trhu, žádná oficiální čísla vlastně neexistují. Nicméně podle dostupných údajů vychází v ČR ročně okolo 18 000 knižních titulů.
Co se týče žánrů, podle obecných výzkumů se prodává nejvíce oddychová literatura a literatura faktu, beletrie, vojenská literatura pro muže a životopisy slavných.
Hudba knižní budoucnosti
V dnešní době moderních technologií se stále více hovoří o příchodu elektronických knih. Zatímco anglicky mluvící knižní trh je e-booky válcován, ten český jen v tichosti vyčkává, jak se situace vyvine, aby se do toho pak mohl nenápadně vložit. Důvodů je několik, od diskutabilní ceny elektronických knih, přes nekřesťanské ceny čtecích zařízení (levnější čtečka přijde na cca 5000 Kč) po obavy z jejich nelegálního šíření.
To všechno se samozřejmě dá doladit a pak, dříve nebo později se e-knihy prosadí i mimo anglicky mluvící země. Tištěné knihy pravděpodobně zcela nezmizí z trhu, ale stane se z nich „fajnšmekrovská záležitost“. Navíc Češi jsou velmi tradiční národ, kvůli vůni papíru a možnosti mít knihu fyzicky v ruce nebo možnosti kdykoli si ji vytáhnout z knihovny, raději zůstanou u knih papírových. I když pravděpodobně mladší generace už nebudou mít takový odstup.
Zastánci elektronických knih říkají, že tištěná kniha je pouze jedno z médií, jak obsah může fungovat. Někdy je pro čtenáře lepší mít knihu tištěnou, někdy elektronickou (např. průvodce), někdy v audio formátu (noční cesta autobusem). Nakladatelé to vůbec nevidí černě. Vliv elektronických knih na čtenářství může být pozitivní. Mohou oslovit a ke čtení přivést lidi, kteří by si jinak tištěnou knihu nekoupili. I když nasnadě je otázka, jestli ten, který prostě ke čtení nemá vztah, ho najednou díky e-knihám najde.
Snazší bude podle nakladatelů i publikování e-knih. Knihu si tak budou moci „vydat“ i autoři, kteří by se kamennému nakladateli nevyplatili vydat. Nabídka knih tak může být pestřejší a rozmanitější.
